Den poezie
Hurá! Dnešní den je mezinárodním dnem poezie, tedy mé velké lásky, jež mě provází od doby, co jsem se v sedmi letech naučila psát. Básně jsem však milovala už dříve, prakticky ode dne, kdy mi prababička poprvé přečetla Erbenovu Kytici, mou dosud nejoblíbenější sbírku.
Jen tak pro radost, k dnešnímu významnému dni, přikládám jednu z vůbec prvních básní, co jsem v životě napsala. Berte to prosím s rezervou, jelikož se jedná o výtvor čistě archivní, starý již neskutečných 20 let!
Mlžné ráno
Když lehký, mlžný opar z rána
padá na chladnou zem.
Tu hrdlička, kos i vrána
sní ještě svůj ptačí sen.
Až probudí se květiny,
až okvětní lístky rozevřou,
tak ptáci letící nad nimi
svou písní lidem srdce otevřou.
Komentáře
Přehled komentářů
Bylo by netaktní zeptat se, v kolika letech jsi ji napsala? Jestli je jedna z prvních, tak přece není vůbec špatná.
Re: Není špatná
(Petra Kamlachová, 23. 4. 2019 18:14)Moc děkuju, bylo mi asi 7 nebo 8, takže je vážně jedna z prvních. A jo, taky si myslím, že na 7/8 let to celkem ujde, i když nic geniálního to také není :-D
Není špatná
(Síma, 16. 4. 2018 8:22)