Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jeden den v Kodani

23. 9. 2016

Bylo chladné ráno 12. dubna a nad plavebními kanály se ještě vznášela mlha. Místní už ale nasedali na svá kola a vydávali se do práce, zatímco my, zachumlaní v bundách, jsme se pomalu trousili na projížďku lodí po přístavu a kanálech. Trvala hodinu, ale viděli jsme toho opravdu spoustu: sídlo parlamentu, burzu Borsen, královskou jachtu i bitevní loď, královský palác Amalienborg, operu i s Kodaní neodmyslitelně spjatou Malou mořskou vílu.

12---burzovni-palac-borsen.jpg

  Burzovní palác Borsen s věží z propletených dračích ocasů.

Poté následovala prohlídka zámku Rosenborg, kde jsou uloženy královské umělecké sbírky a také dánské korunovační klenoty, o těch se ale rozepíši více až v samostatném článku. Na Dánsku a vlastně i celé Skandinávii je velmi příjemné, že fotit můžete úplně všude a nemusíte za to platit žádné poplatky.

Zatímco jsme si fotili zámeckou stráž a čekali, až vedoucí naší skupiny a organizátor celého zájezdu koupí lístky, stala se mi zajímavá věc. Přišla za mnou jedna turistka a ptala se, zda umím anglicky. "Samozřejmě že umím," povídám. Ptala se mě na odložení batohů do šatny, protože s batohy a většími taškami do zámku prostě nesmíte. Když jsem jí vysvětlila, co potřebovala vědět, začala si se mnou povídat. Zajímalo ji, odkud jsem, a když jsem řekla, že s České republiky, velmi ji to zaskočilo. "To je úžasné," povídá, "umíte tak dobře anglicky a jste tak mladá," divila se. To mě upřímně pobavilo, je mi 26 let a anglicky jsem se začala učit v sedmi, takže ano, dokážu se slušně domluvit. A to, že jsem Češka? Nevím, odkud paní byla nebo co si o České republice myslí, ale opravdu hodně (nejen mladých) lidí v Čechách umí anglicky a spousta i mnohem lépe než já.

4---rosenborg.jpg

Celou dobu jsem uvažovala, zda se právě tady na Rosenborgu točil film Princ a já, ale bohužel, většina scén se točila v Čechách, v Dánsku použili jen zámek Frederiksborg, který se ovšem Rosenborgu trochu podobá. Pokud by ale točili ve skutečných lokacích, klíčové scény by se odehrávaly právě tady.

Při prohlídce obdržíte plánek s popisem místností a jejich inventáře, samozřejmě v nějakém světovém jazyce, české plánky tam jaksi nevedou. Číslování místností mi ovšem připadalo naprosto scestné. Sice máte u dveří štítky s číslem, abyste věděli, kde se právě na plánku nacházíte, ale stačí jeden štítek přehlédnout a jste ztraceni. Ani při nejlepší snaze jsem dlouho nebyla schopna se v plánku zorientovat a mnohé místnosti jsem si tak četla zpětně anebo naopak moc brzy. Jinak je ale prohlídka úžasná. Kromě výše zmiňovaných uměleckých sbírek Vás mohou zaujmout krásné tapisérie, nábytek, či úchvatné štukové stropy. Korou všeho je pak trůnní sál s mramorovou podlahou i obložením stěn, štukovým stropem a trůny hlídanými vmohutnými stříbrnými lvi.

34---truny-a-lvi.jpg

Po skončení prohlídky zámku Vás čeká prohlídka pokladnice, která rozhodně stojí za to. Bez lítku ze zámku Vás tam ale nepustí. My měli samozřejmě skupinový lístek, který měl u sebe náš vedoucí. Pořád nám kladl na srdce, jak musíme chvátat, abychom stihli střídání stráží u královského paláce, a sám nás zdržel tím, že si velmi dlouho vše fotgrafoval, zatímco valná většina skupiny postávala před zámkem a čekala na něj, aby se mohla dostat do pokladnice. Zde jsou k vidění různé meče s jílci vykládanými drahokamy, nádobí či model plachetnice vyrobené ze slonoviny, zlaté a stříbné nádoby, medaile a řády a samozřejmě královské šperky a koruny.

Po návštěvě klenotnice jsme rychle nastoupili do autobusu a vydali se na Amalienborg, kde sídlí královská rodina. Střídání stráží jsme stihli a za asistence několika policistů ho sledovali spolu s jinými turisty. Celá ceremonie je ovšem dost dlouhá a poměrně nudná, takže jsme se po cca 20 minutách rozhodli odejít a pokračovat v programu něčím zajímavějším. Já s rodinou a pár dalšími jsme se ale opozdili, protože jsme si všimli vládních aut s vlaječkami doprovázených policisty na motorkách, co se objevili na náměstí. Vedoucí exkurze nás začal popohánět, abychom odešli, když tu se z týla naší skupinky ozval rozhořčený hlas: "Teď? Když přijela královna?!"

Ostatní si mysleli, že si děláme srandu, ale když se šel náš vedoucí přesvědčit, zjistil, že na tom něco je a přivolal ostatní zpět. No, královna to nebyla, ta má auto s číslem 1, ale po chvilce ze zámku vyjelo auto s číslem 2 a na jeho zadních sedadlech seděl korunní princ Frederik se svou manželkou princeznou Mary! Oba se usmívali a mávali přihlížejícím. Jejich vůz, doprovázený policisty a dalšími dvěma vládními vozy, které na ně na náměstí čekaly, projel těsně kolem nás! Byl to jeden z nejúžasnějších zážitků v mém životě. Jen považte, kdy se Vám poštěstí zahlédnout zblízka členy některé královské rodiny?

16---frederik-a-mary.jpg

Po této úžasné epizodě následovala pěší prohlídka města. Viděli jsme spoustu kostelů, museum Guinessových rekordů, fontány, městskou radnici, vstup do známé čtvrti Tivoli, Kulatou věž a také sochu Hanse Christiana Andersena. Vše jsme zakončili za pomalého stmívání se procházkou k symbolu Kodaně - soše Malé mořské víly.

18---mala-morska-vila.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 8976
Měsíc: 326
Den: 10