Jdi na obsah Jdi na menu
 


Gotika

27. 5. 2016

Svět kolem nás se rozpadá

jak bývalá farní zahrada,

tak jako kříže podél cest,

co nemohly už déle snést

tu sobeckost a absenci víry.

I atlantům již docházejí síly.

 

Můj rodný dům se rozpadá

jak dávno rozluštěná záhada,

jak staré sochy z kamení

a kde zjara potok pramení,

tam nalezneš už jenom prach,

těla předků spící na marách.

 

I život můj se rozpadá

jako duše má, má nálada,

však z šílenství já nemám strach,

jsem zvyklá bloudit v temnotách

a z křídel ptáků osud číst,

písně dávno zašlých míst.

 

Vše kolem nás se rozpadá,

až beznaděj nás přepadá.

Jako křídla Ikarova

nevrátí se láska znova,

chmury máš vepsány na čele,

je ticho v gotickém kostele.

 

ruiny-biskupskeho-hradu-6.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 8976
Měsíc: 326
Den: 10