Jdi na obsah Jdi na menu
 


Samota

27. 5. 2016

Salon je pustý chrám,

rozpité skvrny v nátěru,

rozum přepadá stihomam,

tísnivá agónie večerů.

 

Tikot hodin měří čas,

duše se samotou dusí,

ubíhajících minut dutý hlas

se táhne jak po nebi husy.

 

Vytepaná slova básníkova

čtu ospale z bledého papíru,

v mysli z nich se mi ková

drátěná košile na míru.

 

Slova lásky jak krůpěje jedu,

jako trny bodají do srdce,

zradu já odpustit nedovedu,

žal, který chutná po trnce.

 

Lepkavá temnota smysly otupuje

a sklenice vína hořkne jak pelyněk,

jediná svíčka mi knihu ozařuje,

skomírající plamen zašlých vzpomínek.

 

Zemřel čas, teď z minuty jsou léta

a místo pokoje hřbitov dívčích snů,

krvavá orchidej na hrobě lásky vzkvétá

a kvésti bude až do konce mých dnů.

 

divka-s-ruzovou-ruzi.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 8976
Měsíc: 326
Den: 10